Regresar   |  
Ndukun   |   Lengua Mixteco, Alcozauca
Traducciones:
Ndukun
Tu̱’un sâvi (Mixteco, Alcozauca)
Dactylopius coccus
Nom RedList Cites
Choxa la nanda, Grana fina, Mi chech nüik, Ndukun, grana cochinilla

Ndukun

Tu̱’un sâvi
 
1 Jardín Etnobiológico de Oaxaca   |   2 *mariana.zarazua@secihti.mx Investigadores por México Secihti/Jardín Etnobiológico de Oaxaca
  • pèa: zapoteco de Tlacochahuaya

Nombres actuales

  • baguùu’g: zapoteco de San Lucas Quiaviní
  • beguug : zapoteco de Mitla
  • bwa: zapoteco de Chichicapan
  • má biǎa: (‘animal nopal’): zapoteco de San Juan Mixtepec

Ndukun
Ndukun kúú kití yaa kuálí xînà nda’á vì’ndía. Kití kuálí yó’o ra, kuálí tyí’ín va rí, kuálí ka kûnì koo rí nùú nùní ta xà lotyíín ka ná’nu rí nùú lénteja. Tá’án xíka ndukun kuálí yó’o kúú tià’á tá’án rí yáxí yó yó’o ñǔu, suvi kúú tu chikii ndâ’yù níi tée ndákundìkàà ka’ní. Ndákuni yó tá’án kití kuálí yó’o tyi nina rí ti’vi kúú rí, và’a ti’vi án xí’ín rí sìkuii itún, ta sava tu rí xí’í nìí kití va.
Kuà’á níi nùú kúú ndukun kuálí ti íyo ikú, kù’va ùxì nùú ká kúú rí, ta saá íyo rí Argentina iin saá ndià Texas, su iin va kúú rí ndiki’in nà tá’án yó nà xìndee xìna’á sàkuǐnà nà. Ndikuiso na rí ta xitondosó na rí, ta rí kàna và’a, tí kán kúú rí ndìkuiso na sàkuǐnà nà. Và’a níi ìxa na ñuu yó nà ndéé tyi sur ñà México sàkuǐnà nà rí, tyi xí’ín rí yó’o kutyiñu na tàvá na tiàkù kuá’a, ñà yó’o ra maní níi nìxiyo xìna’á saá, ndiáa yá’vi níi tu ña ndià vityin va. Ndukun sá’án án ndukun “castilla” naní rí, saá kúú ña ká’àn na xí’ín rí tyi rí íyo ikú ra, xà síín kúú tuku rí kán. Tá kù’va íxa rí ndukun sá’án yó’o saá íxa tu rí íyo ikú, sikui vì’ndiá xí’í rí tiakù rí. Tá’án rí íyo ikú ra, ìmá yaa, kúkun, kixín so’o kúú ña ndósó sàtá rí, su rí ndukun sá’án ra yàá yaa kuálí kúú ña ndósó sàtá rí, ñà yó’o ra, kama kà núndiaa nùú ìmá ndósó sàtá rí íyo ikú.
Ti ndukun sá’án yó’o ra nda’á vì’ndiá và’a ñà tyí’i na nda’á ña yó’o kúú ña xînà rí. Vì’ndiá yó’o ra, ñà ndiki’in tu na kúú ña yó’o va, na xìndee xìna’á ñuu kǒ’yo ká’nu nà kán kúú na sàkuǐnà ñà. Íyo iin ña ká’àn nà xí’ín vì’ndiá “San Gabriel” saá naní ña nùú na ndéé ñuu Ndǔva, ta íyo tuku inka ñà naní “vì’ndiá castilla”. Ñà vì’ndiá castilla yó’o ra, sǔvi España níkee ña. Ta mí jardín yó’o ùvì saá nùú vì’ndiá yó’o íyo, ta ndákuni yó ña tyi, vì’ndiá SanGabriel yó’o ra, ñà kuîí yé’è so’o kúú ña ta, ita naranjado kúú ita ña; ta vì’ndiá Castilla ra, yaa yaa so’o kûni koo ña, sava tu ña ra ndí’í ndí’í so’o kùnì koo ña, ta ñà kuáan kúú ita ñà. Kòó iñú kána nda’á vì’ndiá yó’o, ni ùvì saá ña kòó ña nda’á, kòó ña tyi mí na ìví sàkuǐnà ñà, kuée kuée kìndiaà nà ñà nda’á ña, ta vityin ra, nina ña kaní va kúú ña íyo, saá kòó xuxan ka íxa ña xí’ín nà kátyíñu xí’ín ndukun kuálí yó’o
Tá kù’va ìí mií kití kuálí yó’o saá ìí tu vì’ndiá yó’o va, kòó xíín ña koo ña nùú ni’ní níi, ni nùú vìxin níi. Tiâ’yù va ña xí’ín kaxin ndákoo vìkó núú ñà ndákaka nùú xìkí ná’nu. Mí ñuu Ndǔvá ra, xìkatyíñu níi na xí’ín ndukun yó’o, xìkatyíñu na xí’ín rí tyí región mixteca xí’ín Valle, nìxiyo tu rí xà’á ikú, saá tu nùú ndàà tiañu xìkí ná’nu.
Tikuitià so’o kûnì koo rí ndikun sí’i, rí yaa níí kúú rí, ta iin tuun tuun tì’ni rí ndósó rí satá vì’ndiá yó’o. Ni kòó kândà rí tyi, yu’ú rí ra, tá kù’va túbo nîí lo’o káña nìtìin ña ndíkàà ña ini vì’ndiá. Ta rí kúú tiàa ra, kuálí và’a ka rí kán, ta íyo ndìxín rí, và’a ndátyí rí, su kòó xíka níi ndátyí rí. Ti yó’o ra, té ndì’i nìtandiaà rí ti sí’í ra, sìín ùvì kìví xítiaku rí ra xí’ì va rí. Tée sàkán tâ’ví rí kití kuálí yó’o ra, kuálí tyíín níi kà va rí, iin kuá’a yé’e so’o kúú sàtá kuálí rí, tée ndì’i saá ví, yàà ndákúndósó ìmá kuálí sàtá rí. Íyo xà’á kuálí rí xíka rí sàtá mí vì’ndiá yó’o. Tée xà kuà’àn xá’nu rí yàà kòó xíka ka rí ni kòó kândà kà rí, ta saá yàà ndákana ìmá yaa kuálí sàtá rí. Rí kúú sí’i ra, yàà ndúú ko’ndo rí, rí kúú tiàa ra, ndásùví kâní rí iin lapa lo’o ra. Íkán xíndikàà rí ndià kìví xînu rí saá kíta rí ndátyí rí xí’ín ndìxín kuálí rí.
Ti yó’o ra, tée xà íyo rí xíni ñú’ú ki’in níi nà kuénda xí’ín rí. Ki’in na kuénda xí’ín rí ná ndǎxi rí xí’ín sàví tyi sava ra ndieé níi kúún rá, sava tu ra kúún í’in xí’ín rá, saá ki’in nà kuénda xí’ín rí, ná kòó kuyatyin kití kuálí nùú rí, kwěe íxa ña ni ndukun ikú kúú rí, ndiáa ka mií rí kuyátyi nùú vì’ndiá yó’o ra, ná ka’ní na rí. Ndakú níi ini rí ndukun ikú nùú rí ndukun và’a, ti yó’o ra, ndiàà kuvi sáìtyì rí vì’ndiá. Saá xíni ñú’ú tyìkàà nà kórra nùú vì’ndiá yó’o án và’a kandita tu na tú iñú nùú ña ná kǎxi sìndìkí ña, ná kǎxi ndiuxí ndukun kuálí yó’o. So’o kúú ña ndiáa nà vì’ndiá yó’o, vì’ndiá nùú xînà ndukun kuálí, sava tu nà xìndee yàtyì ra, xíki’vi na xà’á rí, xìndakuatu na xà’á rí ñà ná kòó ñà’a kundo’o rí.
Ndù’ù na ñú’ú Jardín Etnobilógico Ñuu Ndǔva yó’o kúndàà ini ndì tí ikú nìxiyo ndukun kuálí yó’o ta vityin nduu rí tí ve’e, saá tu mí vì’ndiá va, ñà ikú nìxiyo ña, ta vityin nduu ña vì’ndiá và’a. Ndìkuiso na rí ndukun yó’o tyi xí’ín rí yó xìtavá na tiàkù xìndaka’yú na mií na yàtyì tée tǎ’an ndakundee na koo na iin ñuu ta kuni nà tyi’i na itu nà, ni tée tǎ’an kùndàà ini nà và’a ndàkà’yù tìkòtò xí’ín rí. Màní níi tiàkù kána xí’ín rí kití kuálí yó’o tyí Sudamérica, nà ká’àn na xí’ín ínka xí’ín na los andes kútóo níi nà ñà. Túvi ndù’ù ra, tyí sur ña México, tyí kán kúú ña nùú tàvá na vì’ndiá kástilla yó’o xí’ín rí ndukun kuálí, tyíkán kèe na kuà’àn nà xí’ín rí nìxikokàva nùú mar ra nìxàà nà ndiàkán. Saá kìxàá na kátyiñu na xí’ín rí, tyí'í na vì’ndiá nùú ítyi, nùú kòó kúún nì’i sàví, nùú ñu’ú tá kù’va tá’án ña íyo sava nda’á Ñuu Ndǔvá yó’o, kátyíñu na tává na ndiàkù rí kití kuálí yó’o.
Tutu ñà xìtiaa na xìna’á kátyi ñà saá tée mí tǎ’an kixàà nà sǎ’án ndakundee na xí’ín yó, nà Ñuu Ndǔva yó’o kúú mí na xìtavá níi tiàku kuá’a xí’ín rí ndukun yó’o, su nà xìnndéé Región Mixteca xí’ín Valles Centrales, nà yó’o kuítí kúú nà xìti’ví tiàkù kolor yó’o nda’á na ñuu Tenochtitlan, nà xìndikun ndiaà Mexica. Mií nà región yó’o kúú nà xìkatyiñu ka xí’ín rí tée mí kìxaà nà sǎ’á nìki’vi ndàkundee na ñuu yó, na región yó’o kúú na và’a níi tiàkù kolor xìtavá, xìkatyíñu na xí’ín rí kù’va ùnìsiento kuìyà káá, iin saá ndiàà kìví kìxaá na ingles xí’ín na alemán tává na ñà ká’àn na xí’ín anilina kuìyà 1850. Ta tiàkù kití kuálí xìkatyíñu na xí’ín Ñuu Ndǔva yó’o kúú ña và’a níi nìxiyo yà’vi nùú ka inka ñà’a iin níí ǐvi, kù’va ùnì siglo káá nìxiyo ña saá. Ñà yó’o kúú ña ndàsa víka región yó’o ta saá ndiàà Ñuu Ndǔva yó’o xà’nu ña ra ndùviká ña, saá kùu ña iin tá’án ñuu ñà víka và’a tìxi ñuu ko’yo ká’nu yó’o, ñà xìka’àn nà xí’ín nueva España tée yàtyì. Kuìyà saá ra, sava ñuu ná’nu nìxikuu mí ñuu kǒ’yo xí’ín ñuu Ìtia Ndio’o, ñà yó’o kúú ña ná’nu ka nìxiyó nùú ñuu Ndǔva yàtyì.
Mií nà ñuu yó, mií na yó’o xìkatyíñu xí’ín kití kuálí yó’o, kòó níkixi inka nà katyíñu na xí’ín rí, tá kù’va xìkatyíñu na xí’ín ìkù kùnú, sì’và, xí’ín ndòó vìxì, ñà, nà xìkuu esclavo, nàkán xìkatyíñu xí’ín ña. Mií na ñuu yó’o xìkatyíñu xí’ín rí tyi mií na yó’o kúú na xînì ke’é rí, xînì nà kundiaa nà rí. Saá xí’ín tyiñu yó’o ndùvǐka níi tu nà sǎ’an tyi na yó’o kúú na xìki’in kuénda nìsaa ndátà’ví rí kuà’àn rí iin níí saá ǐvi. Xà’á ña yó’o, ra rey, ra virrey xí’ín ndi’i na tyíñu xìki’in níi na kuénda xí’ín na Ñuu Ndǔva, xìndiaa níi ña’á na nùú ka sava inka ñuu. Tíxà’vi ña yó’o ra, kù’va 70% káá kúú ñu’ú komunal íyo Ñuu Ndǔva vityin.
Kìví kìxaà ra táta Benito Juárez, kèe ra ñuu Gelatao xíka ra kìxaà ra Ñuu Ndǔva nùú kù’và ra ñá xìkatyíñu ve’e na sǎ’án nà familia Maza. Kù’va ùxì ùvì kuìyà rà kìxaà rà, ta saá ndìkùn ndìkùn nìki’vi ra kátyíñu ra nùú tyí’i na vì’ndiá ta sákuìnà nà ndukun kuálí yó’o. Ñàkán, tée mí xà’nu ra ndàkani ini ra saá, xà’á ña và’a níi kíxàà xu’ún nda’á na Ñuu Ndǔva yó’o xí’ín rí kití kuálí yó’o, xà’á ña yó’o kúú ña nìxíín ka nà ndùkún inka tyiñu katyíñu na ñà kuvi ndúvíka và’a ka nà.

¿Ndiáa kúú ña kéé tiàkù kolor ta nèkee ndákà’yù xí’ín ña?

Ndutiá ñú’ú ikí kùñu kití kuálí káá, rá ká’àn nà xí’ín hemolinfa, nìí kití kuálí káá kúú rá. Tá rá ñú’ú ikí kùñu rí ndukun kuálí yó’o, ñà ká’àn nà xí’ín ácido carmínico kúú ña ñú’ú xí’ín rá, ñà yó’o kúú ña tává tiàkù kolor ndakú níi ñú’ú ini rí kití kuálí yó’o.Ta saá, ñà và’a kúú acido carmínico yó’o tyi, ñà yó’o kúú ña tyíndieé tá’án xí’ín rí ná kòó ki’in kuè’è siti kuálí rí, nii ña kaxí tiòkó ña’á án ndiáa kà inka kití kuálí kûnì kaxí ña’á, kòó yáxí ña’á rí.
Ndakú níi kà tiàkù kolor ñà ácido karmínico nùú ka inka ña, tyi tée xà kà’yú yó iin ñà’a xí’ín ña, ñà yó’o ra, kòó xí’ì yàtyì tiàkù ñà, ta nii kòó ndándoo ña tée kôyo tìkuǐi nùú ña. Tée xà ndaka’yú yó ndiáa iin ñà’a xí’ín ña ra, kuvi ndanama lo’o tyín yó tiàkù ña, kuvi kuniñú’ú yó vinagre án limon nama yó tiàkù ñà, saá kuvi kuniñú’ú tu yó ndiáa kà ñà’a iyá káá saá kuvi ndasa yó ña kuá’a naranjado, saá kuvi kuniñú’ú yó tìkuǐi kaka, rá ndákundósó nùú án lo’o yàá ñu’u ra, saá nduu ña tiàkù kuá’a và’a án morado. Ñà và’a kúú tiàkù yó’o tyi kòó tává ña kuè’è xí’ín yó, tyíndieé tá’án va ñà xí’ín yó nùú ka inka ñà’a ñà ndáka’yú.
Mí Ñuu Ndǔva yó’o ra, rí kití kuálí yó’o kúú rí xíni ñú’ú na ndaka’yù ì’và kána xí’ín ixí ìstá ndikantyi, saá tu ì’và kana xí’ín tìkuxí, tyi kama níi ka ti’ni rá ñà. Nà tá’án yó, nà kúnu ndeé Ñuu Teotitlán xí’ín Santa Ana del Valle kití kuálí yó’ó kúú rí xíni ñú’ú na ndáka’yú na tìkatyí xí’in tapete xíva’à nà, saá tu na San Pedro Cajonos va, tí yó’o kúú rí xíniñú’ú tu na kán ndákà’yù páñu xívà’a na. Sava ñuu ra, tée iyo vikó tándà’á, mí ná ña’á tándà’á kán, tìkòtò ñà ndákà’yù xí’ín kití kuálí yó’o ndíxi ná, saá tu sava ka ná ña’á kuà’àn vikó, ndákundixi ná xìyo ñà ndàka’yù xí’ín rí kití kuálí yó’o ra kuà’àn ná vikó. Xíniñú’ú tu na kití kuálí yo’o ndákà’yù ña’á xíxi yó, xí’ín rí yó’o ndáka’yú na, tiutia na’ma ñà ká’àn nà xí’í nicoatole, tiutianùní ndúú tée kûnì koo gelatina. Saá và’a ndáka’yú tu na tìkôó vìxì xí’ín rí kití kuálí yó’o, ñà ná kòó ndakuaá na rí xí’ín tìkôó ù’và, su vityin ra xà inka va ñà’a xíniñú’ú na ndáka’yú na rí.
Sava ñuu ñà kòó ndîkùn ndiaa ñuu kǒ’yo ká’nu, sǔvi México kúú ña ná katyi yó, nà ndáka’yú nà ká’àn nà xí’ín pintor xí’ín na artista, kìxàá tu na yó’o xíniñú’ú na rí kití kuálí yó’o ndáka’yú na pintura nà, ndáka’yú na ñà’a xívà’a na, tyi kuà’á nùú tiàkù táxi mií ña ácido armínico yó’o. Sana ra, tí kití kuálí ti sàxǐnà nà ñuu Ndǔva yó’o kúú rí tàxi ñuu kǒ’yo nda’á na ké’é arte iin níí ǐvi nùú ndéé yó vityin. Kuìyà ndìyà’á kán, kuìyà 2024 saá kúú ña kìxaá sákuìnà ndi rí kití kuálí yó’o, tá’án rí và’a kán kúú rí sákuìnà ndì, mí jardín etnobiológico yó’o, tíxà’vi ra táta Edgar Jahir López Trujillo, nìsòkó ra rí nùú ndi. Yó’o ndíta vì’ndiá castilla, ndíta ña nùú kòó kití tyi kaxí rí ña, ndíta túvi ña ñà và’a kuni nà ìví kuàki’vi xítondiě’é jardín yó’o ña, ta saá tu na kuǎlí ká’vi, ña kuvi kunì nà rí kití kuálí yó’o tyi rí ndiáa yá’vi kúú rí.
Traducción y voz en lengua Tu̱’un sâvi (Mixteco, Alcozauca):
Editor responsable: Enrique Scheinvar Gottdiener , escheinvar@gmail.com

Forma de citar:

De Ávila A. y Zarazúa-Carbajal M. 2026. Ndukun (Mixteco, Alcozauca; Mendoza-Ruiz J.). v.1.10 Cédulas del Jardín en lenguas originarias. https://cedulasdeljardin.mxcedula/JebOax/grana_xta accesado el 45 de septiembre de 2026
Esta versión: v.1.1
Versiones previas: Aún no hay versiones previas
Compartir esta cédula en tus redes
Licencia. Se concede permiso para copiar, distribuir y/o modificar este documento bajo los términos de la Licencia de Documentación Libre de GNU, Versión 1.3 o cualquier versión posterior publicada por la Free Software Foundation; sin Secciones Invariantes, Textos de Portada y Textos de Contraportada.
Visitas: 28    
Fuente: Youtube
Autor(a) Edgar Jahir
En este video, Jahir, el artista de la grana y el nopal, nos explica su inspiración para estudiar y trabajar con este rojo intenso que es la grana.
Fuente: Youtube
Autor(a) Edgar Jahir
Jahir, artista oaxaqueño de la grana, nos explica cómo se inicia la colección de grana en el Jardín Etnobiológico de Oaxaca
Fuente: Youtube
Autor(a) Edgar Jahir
Maravilloso documental que muestra el uso de la grana en el arte
Fuente: Youtube
Autor(a) Mariana Zarazúa Carbajal
Conferencia impartida en el JebOax sobre aspectos biológicos de la grana
Fuente: Facebook
Autor(a) Edgar Jahir
Conferencia impartida en el JebOax
Fuente: Youtube
Autor(a) Dr. Alejandro de Ávila Blomberg
El Director Fundador del Jardín explica la historia, usos y relaciones lingüísticas de la grana
Programación y mantenimiento

Enrique Scheinvar
Investigador por México, Secihti/JebOax
enrique.scheinvar@secihti.mx

Diseño web

Alma Lizeth Pérez Bautista
Servicio social, JebOax, 2023

Enrique Scheinvar
Investigador por México Secihti/JebOax, 2025

Licencia

Este software se distribuye bajo la Licencia Pública General de GNU (GPL) versión 3, lo que significa que es software libre: puedes usarlo, copiarlo, modificarlo y redistribuirlo bajo los términos de la licencia. El código fuente está disponible públicamente para fomentar la transparencia, la auditoría técnica y el desarrollo colaborativo.